Dvacátá Lubská desítka

Ta první se odehrála v roce 2006 a bylo nás, myslím něco přes padesát. Z toho asi dvě třetiny tvořili němečtí turisté. Podobný poměr byl skoro každý rok. Vloni se před golfovou restaurací sjelo 96 německých přátel pěší turistiky, nás přišlo 70. Pro matematické šprty: v roce 2001 se kvůli covidu pochod nekonal.

Letos jsme se německým turistům značně přiblížili: bylo nás 93 oproti 110 zahraničním. Většina Němců přijela z okolních příhraničních měst a obcí, nechybělo ani 14 bývalých schönbašských, nyní bubenreutských občanů.

Počasí nám přálo - svítilo sluníčko, nepršelo, ale na kopcích profukoval studený větřík. Alespoň bylo vidět do kraje. Turisté mohli na několika místech obdivovat blízké i vzdálené výhledy. Prošli jsme Pětidomí, pastviny kolem "Clondyku" u Zlatého potoka, přiblížili se k Valtéřovu, zahlédli altánek nad Kozabarem a prošli kolem staleté lípy a bývalé školy v Horních Lubech.

V cíli se o naše žaludky postarali kuchaři, kuchařky a číšnice z golfové restaurace a k tomu nám zahrálo duo rodiny Plachých. O pořadatelské starosti se podělili členové turistického oddílu, a také Luděk Ptáček, Jaroslav Strach a knihovnice Sylva Svobodová. Finanční stránku zajistil Ing. Vladimír Vorm, a abychom se na trase nemotali mezi kravami, zařídila ředitelka Společnosti novokosteleckých zemědělců paní Řežábková spolu s naším starostou.

Za vaši účast na Lubské desítce děkuje lubský turistický oddíl!

Jindřich Desort

P.S.

Letošní 20. Lubskou desítku si pochvalovali snad všichni účastníci. Pozitivně se hodnotil výběr trasy – „jubilejní, ještě neprošlapanými místy“, zřetelné značení – do cíle došli všichni bez bloudění🙂, a také počasí přispělo k pohodové náladě.

Poděkovat zde chci především Jindrovi Desortovi za výběr trasy, Kristě a Vladimírovi Glázrovým a Jaroslavu „Vojtovi“ Strachovi, kteří zajišťovali značení trasy. Jaroslav Strach pak pro jistotu ještě ráno před startem obešel trasu, aby žádné značky či praporky nechyběly.

Nechyběly!

Jan Kreuzinger