Pondělí: |
07:00 – 11:30, 12:30 – 17:30 |
Úterý: |
07:00 – 11:30, 12:30 – 14:30 |
Středa: |
07:00 – 11:30, 12:30 – 17:00 |
Čtvrtek: |
Pro veřejnost zavřeno |
Pátek: |
07:00 – 11:30 |
O lubské knihovně jsem neobjevila žádné písemné zprávy . Kdy byla knihovna v Lubech založena, jak velkým fondem disponovala, nic z toho v chebském archivu ani v kronice města není. Musela jsem vycházet z ústního podání místních pamětníků.
V 50. letech 20.stol. knihovna působila v dnešních prostorách Městského Úřadu (viz.foto č.1) v druhém patře. Fond knihovny volně přístupný čtenářům nebyl, místnosti se vytápěly kamny na tuhá paliva. Funkci dobrovolného knihovníka zastával starý pan Hemr, velký milovník a znalec literatury, na kterého mnozí návštěvníci knihovny dodnes vzpomínají.
Po jeho odchodu v květnu v roce 1969 nastoupila paní Drunecká (tehdy devatenáctiletá slečna). Ta již zastávala knihovnickou práci na plný úvazek jako profesionální knihovnice. Přestože působila v této funkci krátce, do června roku 1970, stihla velké množství knih přebalit, mnoho knih odepsat a další nakoupit. Obnovený a zaktualizovaný knižní fond se přestěhoval během jara roku 1970 na dlouhá léta do nově připravených prostor do Chebské ulice do prvého patra (viz.foto č.2).
Při stěhování knih se využilo nedaleké vzdálenosti staré a nové knihovny, zaměstnanci technických služeb spolu s vybranými žáky ZDŠ vytvořili dlouhého hada, jehož pomocí knihy přepravili. Do nových, regálů, zhotovených na zakázku podnikem Cremona (dnes Strunal).
V roce 1970 do nové knihovny nastoupila pani Baksteinová, v 80 letech po jejím odchodu do důchodu jí vystřídala paní Kadziolková, která se zasloužila o vybudování katalogů fondu knihovny. Během jejího působení bylo přebaleno velké množství knih,balící papír nahradil přebal igelitový. Podlahy jsou zakryty koberci, na okna jsou zakoupeny nové záclony. V době jejího nástupu na mateřskou dovolenou, se o knihovnu stará slečna Křížová, poté paní Kubíková, ta se zapsala do historie knihovny svými velmi pěknými besedami. Jelikož se paní Kadziolková z Lubů odstěhovala, na její místo v roce 1992 nastoupila paní Křenová,která působí v knihovně doposud.
V 90.letech 20.století probíhá proces automatizace a internetizace veřejných knihoven v ČR, ani lubská knihovna nezůstává stranou. Z dotace Ministerstva kultury České republiky a za finanční spoluúčasti města Lubů je pořízena výpočetní technika. V prosinci r.1 je zakoupen první počítač (Windows 98), barevná tiskárna a skener. Vedle této techniky mohou čtenáři a návštěvníci knihovny využívat Internet půl roku zdarma. V březnu r.2002 městský úřad dodává ze svých fondů knihovně další dva počítače (Window 98). V dubnu r. 2002 je zakoupen knihovnický systém Lanius (1.Doplňování údajů 2.On-line katalog 3.Výpůjční protokol). Během jednoho roku jsou vloženy do PS veškeré knihy fondu lubské knihovny, což umožňuje čtenářům vyhledávání knih v katalogu.
V červnu roku 2004 se knihovna stěhuje do nově zrekonstruovaných prostor (viz.foto č.3) Městského kulturního střediska. Důvodem je změna vlastnictví budovy. Zakoupením modulu evidence periodik je umožněno spustit automatizovaný výpůjční systém,který je zahájen 1.června 2005. Přístup k internetové síti je umožněn prostřednictvím dvou počítačů s připojením ADSL
Díky projektu SROP (společný regionální operační program) je jeden stávající počítač Windows 98 nahrazen výkonnějším XP Professionál s LCD monitorem, součástí daru je laserová černobílá tiskárna.
Na jaře 2006 je knihovnický systém Lanius obohacen dalším modulem a to revizním. Díky tomu v krátké době, během jednoho týdne, je provedena revize veškerého fondu knihovny. V letošním roce bude zakoupen a zprovozněn www katalog, umožňující vyhledávání knih ve fondu lubské knihovny pomocí běžného prohlížeče sítě Internet. Knihovna odebírá 16 druhů periodik a má ve svém fondu cca 15 000 knih. Budoucnost knihoven-zprostředkování informací.